Kaktusy, působící divukrásné vidiny
06.02.2015 18:27
Kaktusy, působící divukrásné vidiny
-inka-
Peyotl (Echynocactus williamsii) je malý, šedozelený, bezostný kaktus, který roste v suchých
krajích mexické planiny a na březích řeky Ro Grande del Norte. Má jednoduchý, asi 20cm
vysoký kmen, končící polokulovitou hlavou, a s malými květy ve všech barvách, kromě
modré. Z květů vznikají pak žluté, nebo růžové bobule s načernalými jadérky.
Mexičtí a texaští indiáni znají Peyotl již déle nežli dvě tisíciletí a učinili jej předmětem
okázalého kultu. V době žní, vydávají se indiáni na dalekou cestu, sta a sta km, aby přinesli
opojné „hikuri“, jak jmenují Peyotl. Oblékají na svou pouť podivné obleky a pomalovávají si
tváře žlutými znaky, symbolizujícími moc božské rostliny. Po jejich návratu do vesnic,
oslavuje celý kmen rituelními tanci a zpěvy podivnou rostlinu, která je pro ně symbolem boha
ohně a světla a jehož požití poskytuje lidskému oku tolik radosti.
Indiáni se však nezajímají ani o krásné květy ani o bobule a semena, ale jen o hlavu kaktusu,
kterou krájí na zelené, šťavnaté plátky, které pak na slunci suší. Usušeným a scvrklým
hnědým plátkům říkají „meskalové knoflíky“. Tyto „knoflíky“ pak v hmoždíři roztloukají na
prášek a v této podobě je Peyotl, také mimo Mexika, předmětem čilého obchodu. Prášek se
používá ve vodě nebo jiné tekutině a někdy se „knoflíky“ také prostě žvýkají. První pocit je
nepříjemně hořký, ale brzy převládá jiný účinek. V této rostlině obsažené alkaloidy (meskalin,
peyotlin a ophorin) mají velmi podivné fyziologické účinky na člověka. Krevní tlak klesá,
aniž by se tím však oslabovalo srdce; dech se zpomaluje a v ústředním nervovém systému se
objevují účinky, podobné účinkům opojných jedů. Působení Peyotlu na lidský mozek
nepodařilo se vědecky dosud uspokojivě vysvětlit.
Po prvním nervózním vzrušení, má člověk pocit tělesné malátnosti a touhu po snění. Při
plném vědomí, bez jakýchkoli halucinací, vidí člověk, když zavře oči (nejlépe v tmavém
pokoji) obrazy, jejich obrysy a barvy jsou tak nádherné, že to nelze slovy vypsati. Všichni
badatelé, kteří tuto drogu vyzkoušeli sami na sobě, shodují se v tom, že tyto vidiny jsou
vskutku kouzelné.
Jakmile člověk, stojící pod vlivem této drogy, otevře oči, zmizí okamžitě všechny vidiny a on
může bez obtíží ihned pokračovat v přerušeném zaměstnání.
Nejpodivnější na Peyotlu je však, že se pod vlivem alkaloidů zvuky mění v barvy, takže se na
příklad tikání hodin jeví jako exploze barev. Jedna z pokusných osob svůj dojem vyjádřila
takto:
„Jsou to tvary, které slyším očima; žádné sluchové halucinace, ale tvarové fáze, které táhnou před mýma očima.“
Na štěstí ten, kdo používá Peyotl, nestává se otrokem této rostliny, jako je tomu u jiných
opojných jedů, na příklad u kokainu nebo morfia, takže nevede ke zhoubným následkům při
trvalém užívání jako u právě jmenovaných drog.
Výňatek z článku „Kaktusy“ od Velenovského.
(Z knihy: Ss, 27-29. 6. 1927)
V poslední době bylo mnoho psáno o narkotickém, jedovatém, mléko obsahujícím kaktuse
Anhalonium williamsií. Tento kaktus je sivě zelený, bez ostnu, jen s copatými areolami na
bradavkách. Mléko obsahuje prudký alkaloid, podobný strichninu.
Domorodci v Mexiku užívají onoho kaktusu (Peyotl) jako léku a k očarování. Již starým
indiánům byl posvátným (hlavně Tarahumarům a Huicholům). Nedávno s ním dělali
v Americe pokusy a shledáno, že působí narkoticky a požit, vylučuje vědomí čili ducha
(exteriorizace).
Je známo, že narkosou, uhelným plynem nebo chloroformem, vyloučí se dvojník a subjekt je
současně v letargickém spánku. Pokus tento jest však nebezpečným a může lehce skončit i
smrtí.
Také Laponci a černoši v Jižní Africe umí vylučovat dvojníka, jenž putuje třebas na tisíce mil
daleko a vrací se za několik minut. Toho docilují nakuřováním z jedovatých bylin a
pryskyřice. Použije-li ale normální člověk Peyotl, neupadá v letargii (mrtvolný spánek), nýbrž
bdí zdánlivě při úplném vědomí. Ano, může i píti, jísti a kouřiti a se soudruhy hovořiti. Zavře-
li však oči, dostavují se pomalu zvláštní vidění. Zdá se mu, že cestuje v neznámé krajině,
kterou podrobně popisuje. Na požádání jde duchem do města na sta mil vzdáleného a zde
navštíví naznačenou rodinu a věrně popíše, co kdo dělá a mluví. Proto badatelé v oboru
metapsychickém doporučují Peyotl k pokusům jasnovidným. Také náš americký cestovatel
z Mexika, V. Frič, loňského roku Peyotl z Mexika přinesl a o něm podrobně psal. Pěkné
exempláře tohoto báječného kaktusu pěstujeme ve sklenicích botanické zahrady v Praze.
Peyotl je zároveň důkazem, že různé rostliny mocně působí na tělo i ducha lidského a že staré
báje o čarovných rostlinách nemusí býti vždy bezpodstatnými pověrami.
Stejně posvátnou jest Ariocarpus koctschubyanus (Pata de venado) s fialovými květy.
V skalnatých krajinách Perugie jest rozšířen stromovitý kaktus Cereus peruvianus, jenž
dosahuje až 15 metrů výšky a sází se často do živých plotů kolem zahrad. Šťáva tohoto
(Huachama) působí podobně jako Peyotl.
Ale rostlin, které působí omámení a ve spánku prorocké sny a jasnozření a jichž v Americe
Indiáni užívali v léčení a při náboženských obřadech, je větší počet. (Na příklad Banisteria
Caapi – liana) jež působí podobně jako Coca (Agahuasca)).
Stejně slouží Olohihuki, Huanto, Ayahuaca.
Nejslavnější pověsti používala Yoge, rostoucí v Columbii. Způsobuje nejen vylučování
dvojníka, ale i jasnovidnost. Zlato, poklady, podzemní prameny, správně vždy udá každý, kdo
se touto rostlinou uspí.
Stejně také rozpoznává nemoci.
Ceremonie náboženské při tom živě připomínají řeckou Pythii v Delfách.“