O působení hašiše
06.02.2015 18:31
O působení hašiše
O hašiši praví jistý znalec: „Hašiš je jako Protheus o tisícerých formách. Neviděl jsem nikdy,
že by u téhož člověka vyvolával stejných zjevů. Působení jeho se děje velmi zvolna.
Čekáme 3⁄4 hodiny i celou hodinu, aniž čeho pozorujeme. Až najednou nevěříce sami sobě a
nevědoucí, co se s námi vlastně děje, počneme se usmívat a výbuch se dostaví.
Často to vypadá jako lehký sen. Při silnějším působení dostavují se halucinace a vidění, při
čemž smysly bdí. A začne nejpodivnější zápas mezi rozumem a bláznovstvím.
Poněvadž se hašiš béře jen ve velmi malých dávkách (podobně jako opium), následuje z toho,
že normální vědomí docela nezmizí.
K halucinacím při hašišovém opojení náleží také pocit lehkosti a létání. Obyčejně ztrácíme
veškerou představu prostoru a času.
Někteří tvrdí, že jejich pohled proniká zdí a domnívají se, že mohou poznat myšlenky a slova
svých sousedů dle barev.
Jeden požívatel hašiše zvolal kdysi nadšeně: „Ach, kdybyste věděli, co teď pociťuji a
myslím.“
Kdyby se učenec uvedl do tohoto stavu, nalezl by okamžitě vše, k čemu mu nedostačí ani
dlouholeté studium.“
Z knihy – Zdeněk Klan: Omamné drogy. (výtah)
Domovem hašiše je Indie. Jeho používání je od nepamětných dob. První záznamy o jeho
používání k toxikomanickým účelům spadají do doby asi 3000 let před Kristem, jak se
dovídáme z dokladů v nejstarších indických Védách. Dnes používá hašiše přes 200 milionů
lidí. V Severní Americe nese hašiš název marihuana.
Název hašiš je původu staroarabského a rozumí se jím rostlina, botanicky známá jako
Cannabis sativa L. Je tedy hašiš, naše konopí a americká marihuana jedno a totéž.
Domovem konopí jsou jednak západní svahy Himaláje a Kašmíru, kde v divokém stavu roste
na velikých plochách, jednak cíp Kaspického moře, step kirgizská a z části též Sibiř a Irán.
Aklimatizovala se ve střední a jižní části Ruska, kde se dnes v divokém stavu též mnoho
vyskytuje.
Herodot (486-406 př. Kr.), se zmiňuje o tom, že Skythové, kteří obývali krajiny kolem
Kaspického moře a Aralského moře, pěstovali konopí a že odvar jeho květu vyvolával stav
podobný opilosti.
Galen se zmiňuje, že hašiš byl používán v nejstarších dobách k účelům náboženským.
Za doby Marka Póla (XII stol.), sloužil hašiš Ismaclitum v mohamedánských zemích jako
tajný prostředek k omamování nepohodlných politiků, kteří pak ve stavu intoxikace snadno
mohli být se světa sprovozeni. Sloužil tedy k účelům vražedným. Proto Ismaelité byli
nazývání též hašišové či hašišinen nebo hasisinen.
Počet všech lidí propadlých kannabinismu (požívání hašiše), odhaduje se dnes na několik set
milionů.
Na západním pobřeží Afriky, kouří černoši, obývající Kongo, čerstvé listy a aby v dýmce lépe
doutnaly, používají k jejich rozpalování úlomku rozžhaveného uhlí, jinde zase na př.
v Angole, svinují domorodci listy do dlouhých silných závitků, podobných našich doutníků a
podobně.
Kafři většinou hašiš žvýkají. Zulukafři vdechují kouř.
Marokánci říkají hašiši kif, šira nebo fasach.
Na Atlasu nese název sibsi.
V Liberii a Kongu diamba.
Hotentoti jej nazývají daša.
Kafři hajum.
Kmen Baluba riamba nebo mori a jinák.
Třetí druh indického hašiše, který se počítá jako nejméně cenný, nazývá se bhanga. Sestává ze
sušených listů samčích nebo samičích rostlin. Připravuje se z něho stejnojmenný nápoj
bhanga (alkoholický) s přísadou pepře, sušených květů růžových, semen makových, mandlí,
kardamonů, semen okurkových a melounových, po stejných částech a k tomu se nakonec
přidá cukr, mléko a voda. Nápoj z této směsi připravený je považován za velmi účinný a
k docílení stačí prý jen malé množství, zvláště pro nováčka. Opojený zpívá a tančí, má pocit
velkého hladu a vyhledává erotické senzace. Tento stav opilosti trvá asi tři hodiny, načež
opojený upadá v hluboký spánek. Indové tvrdí, že tento nápoj nezanechává žádné kocoviny,
jako zvracení, podráždění žaludku nebo střev, ani bolení hlavy. Jen prý oči se lepí a po
procitnutí se pociťuje závrať.
Způsoby přípravy rozmanitých jiných hašišových přípravků jsou velmi různé a přípravky tyto
obsahují jako přísady všelijaké jiné látky, které jsou přidávány za tím účelem, aby zvýšily
buď účinek přípravku, nebo aby dodaly hašiši příjemné chuti nebo vůně.
Tak na příklad v Bengálsku se připravují sladké hašišové zákusky, zvané majoom, které
kromě hašiše, obsahují též opium, maková semena, durmanové listy, hřebíček, mastix,
semena anýzu, kmín, kardamony a cukr a tyto ingredience jsou zadělány do těsta
připraveného z mouky, másla a mléka. Takovéto zákusky jsou považovány za velmi účinné a
jsou určeny pro velmi otrlého toxikomana. Někdy jsou na přání zákazníka k zákuskům
přidávány ještě semena durmanu, aby účinek byl dovršen do nejvyšší míry. Takové zákusky
by byly pro Evropana jistě životu nebezpečny, avšak Indové je snášejí bez vážných následků a
s oblibou je vyhledávají.
V Sýrii připravují zvláštní bonbony plněné hašišem. Tyto se pojídají po každém větším jídle,
aby vyvolaly stav příjemného rozrušení, asi jako u nás se podává černá káva. Též hašiš je zde
připravován ke kouření s rozmanitými přísadami, podobně jako v Indii; na příklad s opiem,
které bývá přísadou nejčastější, nebo se semeny durmanu, blínu a nebo se někde přidává i jíle
mámivý, jemuž je rovněž připisován omamný účinek, jak ostatně i samo jméno naznačuje.
V Turecku, kde se ještě koncem minulého století kouřil hašiš, je tento znám pod jménem
esrar, což v turečtině značí „tajemství“.
Tvrdí se a bylo částečně i dokázáno, že hašiš, třebas byl původu indického, tedy hašiš
skutečně účinný, nevyvolává u Evropana omamných účinků a je prý účinným pouze v zemi
jeho domova. Tvrdí se též, že konopí pěstované nebo divoce rostoucí v krajinách
studenějších, nevytváří následkem nepříznivých bioklimatických poměrů takové množství
cannabinolu jako konopí rostoucí v teplých jižních krajích, avšak toto tvrzení není podloženo
dostatečnými doklady.
Víme na příklad, že mák pěstovaný v chladnějších krajinách, vytváří stejně účinné opium jako
mák z krajin jižních, jemuž se svým obsahem morfia zcela vyrovná, ne-li předčí.
Hašiš zachvátil zvláště Mexiko a Jižní Ameriku. Je zde znám pod jménem marihuana, tj.
„tabák, působící na náladu“. Též je znám pod názvem Mexican cabbage (mexické zelí),
American hashisch (americký hašiš) Indian hay (indické seno) nebo Laugh tobacco (tabák
smíchu) a jiné.
V Americe se marihuana používá ve formě cigaret, které se zhotovují jednak z květonosných
vrcholků rostliny a to jak samičí tak i samčí a rovněž z listů. Z jedné libry, tedy z necelého půl
kila, vyrobí se 300-350 cigaret, které se prodávají v různé ceně, v naší měně jeden kus asi za
35 halířů až 2 Kč a je tedy cena dosti přístupná, aby mohla vyhovět nejširším vrstvám lidu.
Hašiš působí podle farmakologických údajů jak na člověka tak i na zvířata a zvláště reaktivní
jsou psi a kočky, které po aplikaci drogy jsou klidní, ve svém stavu si zřejmě libují a když
upadnou do spánku, je možno z jejich chování vyčíst, že mají příjemné sny. Ve stavu bdělém
dostavují se u nich při dostatečné dávce zřetelné zrakové halucinace.
Zážitky otravy u bělocha nebo u orientálce či člověka žijícího v teplém jižním podnebí, jsou
různé. Požívač hašiše prochází dvěma stadii.
V prvém stadiu pociťuje uzavřenost a úzkost.
V druhém stadiu se dostavuje euforie – vnitřní blaženost. V tomto stadiu si někteří počínají
velmi dětinsky, činí nesmyslné věci a upadají občas do neztišitelného smíchu. Tato dobrá
nálada přejde někdy ještě před usnutím v pláč, někdy až po probuzení ze spánku, a tehdy
prožívá požívač tělesnou kocovinu i duševní, zostřenou výčitkami svědomí a lítostí nad
propadnutím hašišové narkomanii. Rozkoš z hašiše, jak uvádí Vondráček ve Farmakologii
duše, nemá ráz ukojení jako rozkoš pohlavní nebo jako ukojení žízně, ale je to čistá
spokojenost jako po dobré zprávě nebo po nějakém úspěchu. Někdy jsou smysly značně
zostřeny a to zejména sluch a chuť. Nepatrné šramoty jsou vnímány jako výstřely z děla, ale
někdy nastane též i naopak otupení sluchu. Zostření chutí způsobuje, že jídlo třebas jinak
všední, nabývá nebývalé chutnosti a podobně.
Zajímavě popisuje účinky hašiše francouzský spisovatel Moreau, který je pozoroval sám na
sobě. Moreau píše: „Po užití hašiše povstane nejprve pocit čilého nepokoje, ba i tesknota,
potom se rozšiřuje jemné teplo po obličeji, vyvine se veselost, která konečně přejde v dlouhý
smích. Smysly se náhle zostří a zjemní způsobem nadpřirozeným. Vzduch nejlíbeznějšími
zápachy naplněný zaznívá neustále libozvukem. Minuta zdá se býti věčností a jediným
krokem překročíme celý svět.“
Na jiném místě popisuje hašišové účinky (zážitky) následovně: „V mírných dávkách
způsobuje hašiš obveselování mysli a nutí k neodůvodněnému smíchu. Vezmou-li se ale
dávky větší, které způsobují blouznění, zmocní se nás nevýslovně blahý pocit, který provází
všechny výkony duševní. Zdá se, jakoby slunce každou myšlenku, která mozkem prochází,
osvěcovalo a každý pohyb těla je pramenem rozkoše. Požívač hašiše necítí se v tomto stavu
šťastným jako labužník, nebo jako hladový, který svůj hlad konejší, ani jako chlípník, nýbrž
je šťastný jako ten, kdo se dovídá příjemných zpráv, jako lakomec, který své poklady
přepočítává, jako hráč, na nějž se štěstí usmívá, jako ctižádostivý, jejž sláva opájí.“
A jinde Moreau vypráví: „Měl jsem v rukou bílý šátek a když jsem se na něj díval, pozoroval
jsem jak jeho záhyby tvoří nejkrásnější figury. Stačila malá proměna, aby se hned vzbudil jiný
výjev a brzy jsem poznal, že mohu libovolně spatřit, cokoli chci. Vousaté hlavy mužské,
hlavy ženské, zvířata všeho druhu, nebo stačilo proměnit několik záhybů a měl jsem žádaný
obraz před sebou. Tím způsobem jsem modelovat s velikou snadností po nějaký čas
nejkrásnější poprsí. Nikdo na mě nic zvláštního nepozoroval, jen dobrý smích a rozmar mě
přepadl i při nejnepatrnějších věcech.“
Obšírné literární zprávy o zážitcích požívače hašiše nacházíme též u francouzského
spisovatele Baudelaira v jeho knížce „Hašiš a víno“.
Většina pozorovatelů se shoduje v tom, že symptomy hašišového opojení následují po sobě
časově asi takto:
Prvým symptomem je pocit štěstí,
pak následuje porušení chodu myšlenek,
na to omyly v čase a prostoru,
dále přecitlivělost, deliria, nepotlačitelné impulzy, iluze a halucinace.
Maximální dávka hašiše v lékopisech uváděná pohybuje se mezi 0,2-0,6gr. pro dávku
jednotlivou a 2gr. pro dávku denní.